Český rozhlas - Věda

V listopadu se dále krátí dny, například na konci měsíce v Českých Budějovicích bude světlá část dne trvat jenom 8 hodin a 35 minut. Můžeme tedy zvednout oči k noční obloze a pozorovat ji. Nepřehlédnutelný je pochopitelně Měsíc, nejjasnější těleso na obloze. Ten se 9. listopadu zmenší do novu, 17. listopadu bude v první čtvrti a 24. listopadu doroste do úplňku.

V českých domácnostech sílí zájem o efektivní úsporu energií, a to především kvůli nestabilní geopolitická situace a obavám z války. Sdílení elektřiny v praxi popisují v pořadu Leonardo Plus, natočeném na festivalu AFO Olomouc, Jakub Šmíd z energetické skupiny SK Žárovka a energetický expert Hnutí Duha Ondřej Pašek. „Komunitní energetika je příležitostí, jak uchopit budoucnost do vlastních rukou,“ vyzdvihuje expert. (Vysíláme v repríze.)

Co obnáší vznik energetického společenství? Záznam z Academia Film Olomouc. Moderuje Martina Mašková.

Mladí vědci a vědkyně mění svět: Proč se nedokážeme sami polechtat? To, jak nás klame náš vlastní mozek, vysvětlí neurovědkyně Natálie Kikoťová. Moderuje Jan Lukačevič.

Badatelé z dětské nemocnice ve státě Texas a z lékařské fakulty Baylor College of Medicine zveřejnili studii zaměřenou na plánování péče u mladých dospělých s nádorovým onemocněním. Za klíčové označují zapojení pacientů do rozhodování o cílech léčby a prognóze.

00:00 témata Magazínu Experiment00:38 poletí ježek v kleci do vesmíru?02:52 výcvik astronauta Aleše Svobody06:39 rozhovor s belgickým astronautem Frankem de Winne10:16 inovace v kosmickém průmyslu14:11 české vesmírné start-upy18:18 ovládání družic na dálku

Poslechněte si:00:52 Může ryba překvapit genetiky?09:08 Jak učit učitele?16:32 Kde jsou největší schody světa?24:17 Přežil by člověk pád do černé díry?Hovoří astronomové Petr Kulhánek a Václav Pavlík. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Vesmírníček 3 čte Petr Vacek.

Co kdyby k hraní stačilo zavřít oči a zaposlouchat se? Právě na tom stojí audio hry, netradiční forma interaktivní zábavy, v níž obraz nahrazují zvuky, ruchy, hudba a lidský hlas. Hostem nejnovějšího Questu je zvukař Tomáš Oramus, který se k hernímu vývoji dostal oklikou a dnes se se svým studiem Play by Ears věnuje právě hrám, při nichž je nejdůležitějším smyslem sluch.

Dějinami objevů chemických prvků provází britský popularizátor vědy, spisovatel a publicista Philip Ball, bývalý editor jednoho z nejznámějších vědeckých časopisů Nature.

To odhalil výzkum odborníků z Akademie věd, kteří podrobně zkoumali povodí Ohře. - Co prozrazují téměř 2800 let staré nápisy o politických intrikách, mocenských zápasech a osudech dávných panovníků, které se vědci pokoušeli rozluštit více než 100 let? A co mají společného s příběhy, které známe ze Starého zákona? - Na bezpečnost a účinnost léků dohlížejí speciální agentury - světovým zlatým standardem mezi nimi je americká FDA. Jak si poradí s tím, že jsou léky stále speciálnější pro stále menší skupiny pacientů? Moderuje Renata Kropáčková.

Supermarkety v několika evropských zemích v posledních týdnech čelily nezvyklým kybernetickým útokům. Neznámí útočníci pronikli do řídicí jednotky chladicích boxů a zapnuli rozmrazovací režim. „Nebyl to de facto hackerský útok, útočníci se jenom připojili k otevřenému rozhraní a v podstatě zmáčkli knoflík, nic jiného,“ vysvětluje v pořadu Online Plus redaktor Deníku N Petr Koubský.

V dětství snil o tom, že bude vědcem. Dnes Libor Šmejkal vede vlastní výzkumnou skupinu na prestižním Institutu Maxe Plancka v Drážďanech. Právě tam pokračuje ve zkoumání altermagnetů, třetí skupiny magnetických látek, na jejímž objevu se podílel spolu s kolegy z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Za tento objev získali letošní Evropskou cenu za fyziku. Eva Kézrová proto rozhovor s Liborem Šmejkalem nemohla začít jinak než otázkou na toto ocenění.

Věděli jste, že lenochod prospí až 20 hodin denně? Platí to pro zvířata chovaná v zajetí, ve volné přírodě spí lenochodi 9 až 10 hodin. Toto jihoamerické zvíře je symbolem lenosti, protože jeho život se odehrává opravdu ve velmi pomalém tempu, kterému se během času podřídily i biologické pochody lenochodů.

RS viry. Už druhým rokem můžou protilátky v Česku dostávat miminka už v porodnici. Jaký je o ně zájem a jak se to projevilo v praxi? - Proč téměř třetina útoků na političky a novinářky během letošních komunálních a senátních voleb měla sexistický podtext - desítky z nich mohou navíc nést znaky trestného činu. - A připomeneme si vesmírnou observatoř Swift, která se včera rozpadla v zemské atmosféře. Moderuje Štěpánka Martanová.

V hlavách studentů se mnohdy rodí netušené pohledy na dějiny. Uveďme pár příkladů, které v uplynulém roce skutečně zazněly ve třídách jedné nejmenované české střední školy.

Brněnští vědci z CEITEC VUT testují nový způsob čištění vody pomocí světla a materiálu vyrobeného z močoviny. Ten dokáže škodliviny nejen zachytit, ale také rozložit, takže odpadá nutnost likvidovat použité filtry. V laboratorních testech se vědcům podařilo odstranit až 97 procent testovaného modrého barviva. Do budoucna by metoda mohla nabídnout levnější a šetrnější způsob čištění vody.

Věděli jste, že některé rostliny, které běžně jíme, obsahují i toxické látky? Nejde o nic neobvyklého. V rostlinné říši je totiž poměrně časté, že jedna část rostliny je jedlá a jiná může být při nesprávné úpravě nebo ve větším množství problematická.

Například samovstřebatelné nitě, umělé cévy anebo třeba gely na hojení ran. - Rakathon, největší AI hackathon proti rakovině na světě zná své vítěze. Hned dva týmy, které řešily zadání VZP, v Rakathonu uspěly. Jak může umělá inteligence pomoci pacientům s rakovinou? - Před 44 lety se v Československu narodilo první dítě ze zkumavky. Kam se od té doby umělé oplodnění posunulo a kolik se z něj u nás narodí dětí v současnosti? - Chirurgové z nemocnice v Třinci jako první v Česku zachránili pacientovi nohu před amputací pomocí hovězí tepny. Moderuje Lucie Vopálenská.

Říkají si 5samYc a jde o kuchařky z jídelny ZŠ Františka Horenského v Boršicích. Svou práci prezentují na Facebooku a na Instagramu této jídelny a jídla, která vaří, jsou krásně naservírovaná, nazdobená a podle dětí taky moc dobrá. V jídelně si děti jídlo nabírají samy. Paní kuchařky taky dělají tematické dny a suroviny odebírají od místních dodavatelů.

Věděli jste, proč se na silvestra odpalují ohňostroje? Vytváření hluku a světla na přelomu roku má kořeny ve starých kulturách.

Věděli jste, že klokan může zabít člověka? Klokani se stali symbolem Austrálie, tedy země a kontinentu, kde jedině na naší planetě přirozeně žijí. I díky pohádkám a seriálům je považujeme za roztomilé mazlíčky, ve skutečnosti bychom se však před nimi měli mít na pozoru.

Jak to funguje? - Co nabízí vesmír pro české firmy, studenty i nejširší veřejnost - to tento týden přiblíží festival kosmických aktivit Czech Space Week. - Nový projekt Mendelovy univerzity bude sledovat, jak stromy a pastva ovlivňují půdu. Moderuje Renata Kropáčková.

Vaše dítě si chce založit první účet na sociální síti. Jako rodič z toho nejste nadšení, ale tušíte, že si potomek nakonec stejně prosadí svou. Co si pohlídat a jak o tom s dítětem mluvit? To přibližují redaktoři pořadu Antivirus Jana Magdoňová a Jan Cibulka.

Tropické ledovce na ústupu, na Nové Guineji i jinde (4:27) – Procházka listopadovou oblohou (21:43) – Říp: magnetová hora a zbytek lávového jezera (repríza, 28:35)

Věděli jste, jak vznikl apríl? Apríl, tedy den žertů 1. dubna, se v Evropě objevuje už několik staletí. Jedna z nejčastěji uváděných teorií ho spojuje se změnou kalendáře.

V roce 2006 stanovili astronomové na zasedání Mezinárodní astronomické unie v Praze kategorii trpasličích planet. Byl to důsledek dlouholetých debat a výzkumů, z nichž vyplývalo, že Pluto by nemělo být dále definováno jako devátá planeta sluneční soustavy. Pluto tedy bylo přeřazeno do nové kategorie trpasličích planet a nezůstalo tam samo.

Možná ještě letos roztaje takzvaný věčný sníh, jak se přezdívá ledovcům na Nové Guineji. Geologicky i historicky se liší od ostatních ledovců, všechny ale nehledě na lokaci tají a ustupují. „Ledovec je tvořený ze sněhu a potřebujete nejenom mráz, ale aby hodně zasněžilo a sníh několik let za sebou neroztál,“ vysvětluje v pořadu Leonardo Plus polární ekoložka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Marie Šabacká.

Částicový fyzik Pavel Váňa zkoumá počátek vesmíru. Studuje na pražském Matfyzu, ale část toho potkáte i ve švýcarském CERNU, kde sráží jádra olova. Jeho zájem o vědu ale začal u astronomie a pozorování hvězd, proto jsme natáčeli v ostravském planetáriu.

Roj kometárních částic ze Lva, trojjediná hvězda Fomalhaut v Jižní Rybě, kompletní přehlídka planet, jasná otevřená hvězdokupa M44 v Raku a její lunární dostaveníčko.

Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali tři badatelé za posun v průlomové metodě zvané optogenetika. Vědci z Francie, Pittsburghu a dalších pracovišť ji dokázali využít, aby pomohli pacientům s konkrétní dědičnou formou slepoty.

00:00 témata magazínu00:34 filtrace vody močovinou04:06 limity čistíren odpadních vod07:43 sdílení informací s tísňovou linkou09:41 výzkum altermagnetů13:48 operace krvácení do mozku17:36 schvalování léčiv FDA

Poslechněte si:01:03 Největší druhohorní tvor08:14 Zrychlují černé díry rozpínání vesmíru?22:43 První biologická terénní stanice28:26 Jak se učí šimpanzi?38:05 Jak vypadali první živí tvorové? Hovoří paleontolog Vladimír Socha nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Vesmírníček 3 čte Petr Vacek.

Herní průmysl neprodává jen hry, ale také očekávání a přísliby výjimečných zážitků. Trailery slibují revoluci a budují kolem chystaných titulů obrovské kampaně, zatímco sociální sítě plní nadšené reakce. Může za ně čirý hráčský zájem, nebo marketingová masáž? Quest vyzpovídal herního vědce Jana Švelcha z Univerzity Karlovy, který ve své nové publikaci rozebírá vztahy mezi hráčskou komunitou a chladně kalkulovanými PR strategiemi herních gigantů.

Ty patří k hlavním příčinám ischemické mrtvice, která je jednou z nejčastějších příčin úmrtí i dlouhodobé invalidity. - Většina obcí, které v říjnu hlasovaly o větrných elektrárnách, je odmítla. Celostátní průzkumy ale ukazují, že veřejnost je obnovitelným zdrojům nakloněná. Proč lidé podporují větrnou energetiku obecně, ale odmítají konkrétní projekty ve svém okolí? - A vydáme se až za oběžnou dráhu Pluta, kde možná obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Moderuje Renata Kropáčková.

Nové obchodní podmínky společnosti Meta, které měly původně platit od 30. října, vyvolaly řadu stížnostní. Vydavatelé se totiž obávají, že by společnost mohla zdarma používat veškerý jejich obsah, včetně toho na webových stránkách. „Je tam formulace, že se dá obsah webů spojený s firemními účty využít k vývoji, k výzkumu. To může docela dobře zahrnout i trénování umělé inteligence,“ poukazuje v pořadu Online Plus redaktor Deníku N Petr Koubský.

Věděli jste, že na světě neexistují dva lidé, kteří by měli stejný hlas? Díky evoluci se náš krk vyvinul tak, že nám umožňuje tvořit a ovládat svůj hlas.

Bude sloužit hlavně studentům, ale do budoucna se plánují i prohlídky pro veřejnost. - Česká ekonomika by se bez migrantů neobešla, ale přesto jsou více ohroženi chudobou než jiní pracující. Proč a co je nutné změnit? - Na ČVUT vytvořili novou webovou platformu telerehabilitace.cz, díky které může mít vlastního fyzioterapeuta kdokoli doma. Jak funguje? Moderuje Renata Kropáčková.

Umělá inteligence může demokracii oslabovat, ale také posilovat. Záleží na tom, jak ji budeme využívat a jakou moc svěříme technologickým firmám. Upozorňuje na to americký odborník na bezpečnost technologií z Harvardovy univerzity Bruce Schneier. Při jeho návštěvě pražského ČVUT s ním mluvil reportér Radiožurnálu Martin Srb.

Věděli jste, kam až sahá historie zubní hygieny? Lidé si čistili zuby dávno před tím, než vznikly dnešní kartáčky a pasty. Ve starověkém Egyptě se používaly směsi rozdrcených skořápek, popela, pemzy a dalších abrazivních látek, které měly mechanicky odstraňovat zbytky jídla.

Máme pro vás skvělé 3 tipy na hallowenské vyrábění. Vyrobte si dýni z balónku, svítícího ducha nebo netopýra, který hýbe křídly. Jak na to?

Věděli jste, že plocha plicních sklípků u člověka je i 100 metrů čtverečních? Spolu s příjmem potravy je dýchání základní pohonnou silou lidského života. Bez jídla či vody vydržíme hodiny i dny, bez dýchání, přesněji řečeno bez přísunu kyslíku, sotva pár minut.

Operátor má nově k dispozici přesnou polohu a zdravotní data volajícího. Snažší je také zahájit videohovor. - Jeskynní potápěči v Moravském krasu objevili další prostory, kterými teče podzemní řeka Punkva. - Kdy se ptáci vracejí ze zimovišť a jak se během roku mění aktivita netopýrů? I na to pomáhají vědcům z Agentury ochrany přírody a krajiny přijít akustické nahrávače v milovické rezervaci. Jak zařízení zaznamenávají ptačí zpěv i ultrazvuk netopýrů? - Dříve téměř kriticky ohrožený druh karase obecného se dnes opět objevuje v našich rybnících. Díky projektu "Zachraň karase" teď novou rybí násadu mohou získat i soukromí chovatelé. Moderuje Lucie Vopálenská.

Při operacích očí se nikdy nesmí chybovat. I proto si mladí lékaři zákroky nacvičují na takzvaných wetlabech. Ve světě jsou samozřejmostí, u nás se mezinárodní kurz pro oční chirurgy konal vůbec poprvé. Chirurgové pracovali na prasečích očích, ale vyzkoušeli si také práci s umělým okem.

Věděli jste, které invazní druhy rostlin páchají nejvíce škod? Invazní druhy jsou rostliny, které se dostaly mimo své původní areály rozšíření, často vinou člověka, a v novém prostředí se začaly nekontrolovaně šířit.

Zmírnit bolest se lidé pokoušeli od pradávna. Dějiny anestezie čili narkózy mají své kořeny již v hlubokém starověku, ne-li ještě hloub. Užívané metody byly velice pestré.

Moderuje Lenka Vahalová.

Chtěli jste se podívat, co nového na sítích a o hodinu později jste překvapení, kam se ten čas poděl? Stali jste se obětí nekonečného scrollingu. Co se s tím dá dělat? Poslechněte si pořad Antivirus s redaktory Janou Magdoňovou a Janem Cibulkou.

Hlenky: Krásky inteligentní (4:37) – Historické souvislosti: Historie očima studentů (22:43) – Slavista a kartograf Pavel Josef Šafařík, 2. část: Kartografické dílo (28:37)

Věděli jste, kdo měl v puse první žvýkačku? Lidé v různých částech světa odpradávna žvýkali stromovou pryskyřici. Tyto látky měly často i antiseptické účinky.

Stát hledá recept na to, jak ochránit česká pole před spekulanty, zejména těmi ze zahraničí. Nejmírnější zvažovanou variantou je ohlašovací povinnost o prodeji zemědělské půdy. Tou nejpřísnější je pak zavedení předkupního práva pro stát, obce a hospodařící zemědělce. Jak velké ohrožení zahraniční spekulanti vlastně představují? A komu by zavedení takového předkupního práva nejvíce hrálo do karet? To ve svém článku popsal a v Datařích vysvětlil novinář Jan Boček.